Povodně:

Povodněmi se podle vodního zákona rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod.

Při povodni v Uherském Hradišti dochází k zatopení sklepů a garáží, poškození uloženého majetku, vytopení přízemí rodinných domů, škodám na zahradách, domácím zvířectvu a na materiálech, uložených ve sklepech, přízemích a okolí domů a k zatopení komunikací. Při kulminacích Q100 a vyšších může dojít rovněž k uzavření mostů pro dopravu a pro zásobování a evakuaci nutnosti volit náhradní trasy.

  

Přirozená povodeň

Vzhledem k převládající povaze povodní - přirozených povodní - přicházejících po nížinném toku Moravy nebo Olšavy, lze povodeň předvídat na základě hydrometeorologické předpovědní služby ČHMÚ. S ohledem na pravděpodobné postupové rychlosti a doběhové doby - povodeň vleklého typu - lze vývoj povodňové situace předpokládat a činit potřebná opatření na úrovni města, zejména varováním obyvatel města - lidé se stihnou na příchod povodně připravit - odjet s automobily, vynést majetek do vyšších pater, aplikovat ohrazování protipovodňovými prostředky apod.

Přírodní jev - povodeň z přívalových srážek - se může objevit zejména v letních měsících - a považuje se za výrazné ohrožení města povodní, kdy se mimořádná událost řeší při nedostatku času, ve ztížených podmínkách vyvolaných výpadky dodávek elektrické energie, komunikačního spojení nebo situací ohrožujících životy.

Místně nejrizikovější a nejrychlejší jsou situace, které přináší bouřky z tepla, nebo přechody jednotlivých studených front a lokálními intenzivními bouřkami. Při těchto situacích můžou spadnout srážky v řádech desítek mm za krátký čas (krátkou srážkovou epizodu) a vyvolat bleskové povodně. Obecně se uvádí velká rizikovost již od 30 mm za krátkou srážku, nebo 50 - 80 mm za srážkovou epizodu.

 

Ohrožení města povodní z toků menších

U menších toků - Vinohradský potok, Mařatický potok, Olšovec, Olšávka, Míkovický potok, Jarošovský potok má povodeň náhlý, rychlý a krátkodobý charakter. U těchto povodňových situací na základě předpovědní služby nelze předvídat místo výskytu a velikost povodně. Proto jsou vždy řešeny operativní činností povodňové komise města.

Jejich účelem je většinou odvodnění zemědělských nebo zalesněných ploch, územních morfologických sníženin a zářezů. Na řadě míst jsou zatrubněny a tečou pod zemí, čímž v místech vstupů mohou způsobovat rozlití v době ucpání, nápěchů nebo nedostatečnou kapacitou zatrubnění.

 

Mistřický potok hydrologické pořadí 4-13-01-071

Nebezpečí přelití levobřežní hráze u úpravny vody.

 

Jarošovský potok hydrologické pořadí 4-13-01-076

Vodní tok ve správě LČR. Přítoky ve správě města Uherské Hradiště. Vyústní objekt Jarošovského potoka do řeky Moravy opatřen hradítky.

Kontakt na obsluhu hradítka: Lesy ČR, Ing. Večeřa, tel.: 956 957 121, 607 526 334

V případě souběhu kulminace vody v Moravě i v Jarošovském potoce je nutno převést vodu z Jarošovského potoka čerpáním mobilními čerpadly. Při větších průtocích dochází k zaplavení průmyslové zóny po pravé straně toku.

 

Vinohradský potok hydrologické pořadí 4-13-01-076

Tok ve správě města Uherské Hradiště. Při křížení s ulicí Družstevní je zaústěn do trubního vedení DN 1000. Vtok do zatrubnění je kritickým místem pro vznik povodně, zejména v případě jeho zanesení splaveným materiálem. V případě hrozby zahlcením vtokového objektu je nutno přivolat hasiče k průběžnému odstraňování splavenin z toku. Přelitím vtokového objektu dochází k zaplavení částí ulic Vinohradská, Družstevní, K Cihelně, komunikace III. třídy I/497 Sokolovská a Na Zápovědi.

 

Mařatický potok hydrologické pořadí 4-13-01-083

Je ve správě města Uherské Hradiště. V celé délce je zatrubněn, v dolním úseku za křížením s ulicí Malinovského je veden souběžně s trubním vedením toku Olšávky a vzájemně jsou oba toky propojeny. Ústí do otevřené sedimentační nádrže mezi areálem ČSAD a tělesem železniční tratě Kunovice – Staré Město. V dolním toku pokračuje otevřeným korytem Olšávky ve správě Povodí Moravy s.p.. V případě povodňových situací hrozí zahlcení dvojitého propustku pod tratí.

 

Olšávka - St. Olšava hydrologické pořadí 4-13-01-083

Malý tok směřující okrajem sídliště Mojmír západním směrem do řeky Moravy, zatrubněná část toku je ve správě města Uherské Hradiště. Otevřené koryto je ve správě Povodí Moravy s.p.. Kritickým místem je propustek pod železniční tratí, který převede průtok odpovídající Q10. V případě kulminace vod v řece Moravě dochází ke zpětnému vzdouvání vod do toku.

 

Meliorační odpad Sady - pravostranný přítok Olšavy v Sadech

Jedná se o hlavní odvodňovací zařízení ve správě Pozemkového úřadu České republiky. V místě křížení s tělesem obchvatu dochází z důvodu nedostatečného spádu a malé kapacity umělého koryta toku k rozlévání vody a tvorbě nánosů splavenin na přilehlý chodník podchodu.

Vyústění melioračního odpadu do řeky Olšavy je opatřeno ručně ovládaným hradítkem. V případě hrozby zaplavení vyústění toku vodou z řeky Olšavy provede obsluha uzavření hradítka.

Kontakt na obsluhu hradítka: HEMAS s.r.o, stavební a obchodní společnost

          Miroslav Hemza – jednatel společnosti, tel: 572 543 879, 603 845 470

Vodu je pak nutno přečerpávat do řeky Olšavy mobilními čerpadly.

 

Míkovický potok hydrologické pořadí 4-13-01-132

Vodní tok ve správě města Uherské Hradiště v Míkovicích v ulici Lesní přechází do trubního vedení. V případě očekávaných vydatných srážek je třeba posílit retenční schopnost Míkovické nádrže snížením její hladiny. Správcem Míkovické přehrady je Moravský rybářský svaz Kunovice.

Kontakt na správce vodního díla: František Kavka – předseda: tel.: 608 776 682.

                             Ladislav Měrka – Rybářský svaz Kunovice: tel.: 607 868 666.

 

Zatrubnění je dostatečně kapacitní, je nutno průběžně udržovat průtočnost česlí odstraňováním zachyceného splaveného materiálu.

 

Baťův kanál - Rybárny hydrologické pořadí 4-13-01-078

je chráněn povodňovými vraty. Při nastoupání Moravy - voda se zpětným vzdutím do Baťova kanálu tlačí na Staroměstské louky. Postihuje také zahrádky a sklepy v Rybárnách a dostává se i do okrajových domků!

 

Ohrožení města povodní z toků středních

přitékají na území města Uh. Hradiště zpravidla z větší vzdálenosti a samy mají řadu dalších přítoků. Svou velikostí se však stále řadí mezi toky a potoky střední velikosti a končí zpravidla jako přítok hlavního toku - řeky Moravy.

 

Řeka Olšava hydrologické pořadí 4-13-01-132 u ústí  TOK_ID=408760000100

ovlivňuje městské části Sady, Vésky a Míkovice - rizikem jsou srážky nad 50 mm v horní části povodí. Olšava je levostranný přítok Moravy, do které se vlévá pod Uherským Hradištěm na jejím 143,11 ř. km v nadmořské výšce 177,00 m. Pramení v Bílých Karpatech na svahu Bašty (642 m n.m.) asi 600 m od státních hranic se Slovenskem v nadmořské výšce 622,20 m. Největším přítokem je Luhačovický potok (26,13 km).

V povodí se nachází 123 vodních ploch, největší z nich jsou vodní nádrže Luhačovice (22.70 ha) a Bojkovice-Kolelač (13,08) ha.

 

Potok Březnice hydrologické pořadí 4-13-01-067 u ústí

ovlivňuje Jarošov - a zpětným vzdutím - velkého toku - řeky Moravy - ohrožuje stavby a pozemky v severozápadní části Jarošova.

 

Ohrožení města povodní z toků velkých

Řeka Morava je povodňově dobře zmapovaná a její tok Dolnomoravským Úvalem od Olomouce přes Přerov, kde přibírá levostrannou Bečvu, Kroměříž, Hulín, Napajedla až po Spytihněv, kde je pohyblivý jez a měrný profil ČHMÚ kategorie A je vcelku klidný, pozvolný, čemuž také odpovídá typ povodně - s pomalým příchodem, pomalým odchodem a delší dobou trvání (v 1997 14 dní).

Rizikem je souběh povodně na Bečvě a na Moravě. Dále průsaky, protržení nebo přetečení hrází.

Pro včasnou informovanost jsou pro město Uh. Hradiště důležité tyto hlásné profily kategorie „A“:

▫      Morava      – HP A č. 345 – Spytihněv

▫      Olšava       – HP A č. 349 – Uherský Brod

▫      Morava      – HP A č. 339 – Kroměříž

▫      Bečva         – HP A č. 330 – Dluhonice

 

Přirozená povodeň ovlivněná mimořádnými příčinami

Nebezpečný chod ledů nebo nebezpečná ledová zácpa ohrožuje především všechny mosty v Uherském Hradišti.

Na řekách Moravě a Olšavě, ale i na některých menších tocích se jedná o ledové jevy a zátarasy. Týká se silničního a železničního mostu v Uh. Hradišti, lávky pro pěší v Uh. Hradišti a pohyblivého jezu Kunovský les, dále mostních konstrukcí a lávek na Olšavě v Kunovicích, kde hrozí nebezpečí zaplavení i části Sadů. Kontrolu naplavenin a jejich odstraňování zajišťují správci jednotlivých objektů. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce toku - Povodí Moravy, s. p. V manipulačním řádu pohyblivého jezu Kunovský les je popsána manipulace při výskytu ledových jevů.

Ledové jevy na Moravě jsou vždy řešeny manipulací na pohyblivých jezech v Kunovském lese a ve Spytihněvi, kdy dojde v důsledku zvyšování a snižování hladiny k jejich rozlámání.

Sesuvy půdy hrozí v podstatě pouze na Vinohradském potoce a jeho územním zářezu s ostrými a hlubokými břehy. Sesuv půdy způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat územím za hrázemi vodních toků, ze kterých nemá vylitá voda možnost odtéct gravitačně zpět do koryta toku. Jedná se např. o lokalitu Jaktáře na levém břehu Moravy nebo o pozemky na pravém břehu Olšavy v městské části Sady.

 

Zvláštní povodeň

Zvláštní povodní se v tomto smyslu rozumí povodeň způsobená:

• protržením přehradní hráze vodní nádrže,
• poruchou výpustného zařízení vodní nádrže,
• urychleným vypouštěním vody z nádrže (nad rámec manipulačního řádu) z důvodu bezpečnosti díla.

Příčinou takovéto havárie může být např. porucha, technická závada, zemětřesení, teroristický útok nebo válečný konflikt.

Vodní nádrže

Na Moravě nad Uherským Hradištěm se žádné ohrožující vodní dílo nenachází. Na území města se však nachází vodní nádrž Míkovice, která by při poruše ohrozila zástavbu v městské části Míkovice. Povodňovou situaci na řece Olšavě může však také vyvolat havárie na nádržích Luhačovice – Pozlovice, Ludkovice – Ludkovický potok nebo Bojkovice - Kolelač.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat územím za hrázemi vodních toků, ze kterých nemá vylitá voda možnost odtéct gravitačně zpět do koryta toku. Jedná se např. o lokalitu Jaktáře na levém břehu Moravy mezi Jarošovem a Mařaticemi nebo o pozemky na pravém břehu Olšavy v městské části Sady.